čtvrtek 6. června 2013

Stoupni si, dřepni si, ale nikdy si nesedej!

Původně jsem dneska chtěla psát úplně o něčem jiném, ale po událostech minulých dnů se vám musím svěřit se svou aktuální výzvou. Pro ty, kdo nevědí. Poslední dobou jsem se věnovala svým přátelům o něco intenzivněji než obvykle a poněkud jsem zanedbala své povinnosti na tomto projektu. A jelikož jsem pod neustálým dohledem, velice brzy se ukázalo, jak velký vliv to má na mé hubnutí. Nemohu říct, že bych nějak zásadně hřešila. Vše, co jsem jedla, bylo paleo. Jen jsem trošku pozapomněla, že jsem ve fázi hubnutí. Samozřejmě to začalo ponocováním a nedostatkem spánku, neustálým zobáním během dlouhých hovorů. No a co byste řekli, že jsem do sebe cpala ze všeho nejvíc? No jasně, oříšky! Především pistácie a kešu. Dnes bych si taky nafackovala, ale už se stalo. Moji drazí kolegové jsou na mě trošku naštvaní a tak jsem si musela vymyslet trest. Jako dobrý (a prospěšný) nápad mi přišel zákaz sezení po dobu dvou týdnů.

Buďto stůj nebo si dřepni

Věděli jste, že sezení nám není přirozené? Stačí se podívat na malé děti, když si hrají. Ráda bych se tuto dovednost opět naučila a tak jsem se rozhodla, že se celých čtrnáct dní neposadím ani na židli, ani na gauč, ani do křesla a dokonce ani do auta. Budu sedět pouze na záchodě nebo u jídla. Už mám za sebou 3 dny a docela mě to baví. V praxi to vypadá tak, že od chvíle, kdy vylezu z postele, jsem celý den na nohách. Když se potřebuji někam přepravit, tak mám na výběr buď chůzi, kolo nebo veřejnou dopravu (na stojáka). I nákup musím místo autem odnosit v rukách či na zádech. A víte co? Jsem za to fakt ráda. Vůbec si totiž neuvědomujeme, jak nám současný pohodlný životní styl škodí.

Takhle vznikal dnešní článek.
Už během těch pár dnů jsem zaznamenala značně zvýšenou produktivitu. Člověk se totiž strašně snadnou rozsedí a pak se mu nic nechce. Často jsem se při práci na PC přistihla, že si ani nedojdu na záchod nebo pro pití, protože se nechci zvedat. Když stojíte, tak je to přesně naopak. Jednak je to stání dlouhé a tak jste rádi za každý pohyb a také nemáte problém s tím, že se vám nechce vstát. Zajímavé to bylo i včera večer, kdy jsem se chtěla dívat na film, ale věděla jsem, že se nemůžu rozvalit na gauč. Nakonec jsem si vzala k filmu žehlení a bylo vyřešeno (i vyžehleno).


Další změnu jsem zaznamenala v tom, že je mi pořád horko. Já jsem přitom celý život hrozně zimomřivá. Studené ruce, horké srdce. Touto větou jsem se často omlouvala, když jsem se někoho dotkla svýma mrtvolně chladnýma rukama, které jsem měla u PC vždy totálně nedokrvené. Teď naopak nevím, jak se zchladit. 

Celý den na nohou je náročný a večer obzvlášť, takže věřím, že tyto dva týdny budu chodit spát opravdu včas, což je další plus.


Krásný den všem,




Pokud se vám článek líbil, klikněte na "To se mi líbí".
Máte-li k tomuto tématu nějaké dotazy či připomínky, zanechte mi svůj komentář.